Od loňského listopadu trénuje při Nízkoprahovém klubu Kolárka Prostoru plus fotbalový tým kluků, které pracovníci klubu potkávali na sídlištních hřištích. Dnes hrají kolínskou ligu malého fotbalu. Trenér a sociální pracovník Robin Zimmermann vypráví, jak tým vznikl, co se s kluky za tu dobu změnilo a co teď nejvíc potřebují.
Jak vznikla parta kluků, ze které je dnes tým?
Při terénní práci jsme si všímali, že na sídlištích potkáváme kluky, kteří se scházejí na hřištích a chodí si spolu kopat. V pracovním týmu nás pak napadlo dát některé z nich dohromady. Chtěli jsme jim dát možnost pravidelně sportovat a trávit spolu čas. Zároveň jsme chtěli vytvořit bezpečný prostor, kde s nimi můžeme navazovat vztahy a pracovat i jinak než při běžné terénní práci.
Inspiroval nás také romský tým AS Roma, který funguje v rámci Komunitka Jednota. Ukázal nám, že fotbal může být dobrým nástrojem komunitní práce a mladé lidi přirozeně spojuje.
Jak se kluci do týmu dostali?
Část z nich chodí pravidelně do nízkoprahového klubu Kolárka (NZDM). S dalšími se potkáváme přímo venku. Někteří se o týmu dozvěděli u nás v klubu, jiné jsme oslovili při terénní práci. Pak se to začalo šířit mezi klukama samotnými. Řekli kamarádům, ti zase dalším, a přidávali se noví. Vzniklo to vlastně úplně přirozeně.
Jaká je vaše fotbalová minulost?
Jsem odchovanec Sparty Kolín. Ve třinácti jsem přestoupil do Bohemians Praha a hrál tam nejvyšší žákovské a dorostenecké soutěže. V dospělém fotbale jsem pak hrál na poloprofesionální úrovni, mimo jiné za Viktorii Žižkov, Vyšehrad a Admiru.
A práce v klubu?
V NZDM pracuju třetím rokem a pořád mě to hodně naplňuje. Nejvíc mě baví práce s lidmi zhruba od patnácti do dvaceti let. Myslím, že díky fotbalové minulosti s klukama snáz navážu kontakt. Fotbal je pro mě přirozený způsob, jak se s nimi potkávat a budovat vztah.
Jak dlouho tým funguje a co hrajete?
Pravidelně trénujeme zhruba od listopadu 2025. Začínalo nás pět nebo šest a tehdy jsme ještě trénovali společně s týmem AS Roma z komunitního centra Jednota. Dnes nás pravidelně chodí deset až dvanáct a celkem se u nás na trénincích a zápasech vystřídalo kolem třiceti kluků. Je jim od patnácti do čtyřiadvaceti, většině mezi šestnácti a dvaceti.
Pak jsme se přihlásili do Borky ligy, kolínské ligy malého fotbalu. Hraje se systémem 4+1 a zápas trvá dvakrát pětadvacet minut.
Co se s kluky za tu dobu změnilo?
Udělali velký pokrok, a nejen sportovní. Pravidelně trénují a zlepšují se. Postupně se naučili chodit včas a víc za věci odpovídat. Naučili se fungovat jako tým, spolupracovat a podržet se navzájem.
Opravdu velkou radost mi dělá, že pravidelně chodí sportovat a mají smysluplnou aktivitu, na kterou se můžou spolehnout, místo aby trávili čas za barákem kouřením cigaret nebo pitím alkoholu. Pro mě je to jeden z největších přínosů celého týmu.
Co teď nejvíc potřebujete?
Hlavně peníze na pronájem venkovního hřiště a v zimě i haly, abychom mohli trénovat pravidelně. Platíme také registraci hráčů a týmu do Borky ligy. Hodně by nám pomohly i dresy. Jsme jediný tým v soutěži, který žádné nemá, a kluci nastupují v černých tričkách.
Hana Morová