Přemýšleli jste někdy o tom, že by se Vaše dítě mohlo naučit cizímu jazyku stejně přirozeně, jako tomu mateřskému? Ano, pokud je mateřský jazyk rodičů rozdílný, odehrává se bilingvní výchova přímo v rodině. Je však možné vychovávat dítě dvojjazyčně i v rodině, kde rodiče mají společný mateřský jazyk? Zeptali jsme se ředitelky jazykové školy Vlaďky Zalabákové Tvrdíkové, která se zabývá výukou jazyků téměř dvě desetiletí a současně také jako matka tuto otázku se svými studenty i sama osobně často řeší.

fotovladkatvrdikova

Co si myslíte o bilingvní výchově?

Bilingvní či komplexně multilingvní výchova mne fascinuje a nejspíš nikdy fascinovat nepřestane. Když totiž zažijete, jak Vám tříletý klučík anglicky vypráví o hře s míčem a vzápětí při příchodu tatínka domů si s ním okamžitě začne povídat česky, jste ohromeni.  V bilingvní výchovu hluboce věřím a vidím, že pokud je správně pojata přináší dětem do života jen pozitivita. Bohužel však existuje plno mýtů spojených s touto výchovou a díky nim je bilingvní výchova často odsuzována. Velmi ráda si se zájemci popovídám o jednotlivých případových studiích v rámci Festivalu Sdílení Dobré Praxe či u nás ve škole.

Jak mohou bilingvně vychovávat své dítě rodiče, kteří oba mluví stejnou řečí?

Určitě mohou. Tento model se nazývá intenční bilingvní výchova, často také nazývaná „umělá bilingvní výchova“. Na začátku je velmi důležité, stejně jako u přirozené bilingvní výchovy, nastavit důsledná pravidla toho, který z rodičů jakým jazykem nebo v jakých situacích bude hovořit. Existuje mnoho možností, podstatná je však důslednost. Důležité rovněž je, aby rodič, který bude mluvit na své dítě svým nemateřským jazykem, ovládal tento jazyk na úrovni rodilého mluvčího.

Marie Terezie prý na své děti mluvila každý den jinak. Co kdyby matky znalé jiného jazyka na své dítě mluvily jinak?

Osobně znám případy maminek, které se svými dětmi mluvily pouze jeden určitý den v týdnu cizím jazykem. Tento způsob výchovy vnímám spíše jako výuku jazyka samotného, nikoli jako bilingvní výchovu. Nicméně i tyto maminky tvrdí, že jejich úsilí přineslo kýžené ovoce.

Jak poznají, jestli je učí správně?

Teď padl hřebíček na hlavičku. Je totiž rozdíl mezi výukou a bilingvní výchovou. Ač intenční bilingvismus není přirozená forma výchovy, není chápán jako výuka jazyka. Výuku jazyka známe všichni ze školy, ale pokud rodič hovoří se svým dítětem každý den, v každé situaci cizím jazykem, určitě ho nevyučuje. Vychovává jej.

Zajímá Vás, v kolika letech by tedy děti s výukou nemateřských jazyků měli začít? Máte další otázky a chtěli byste slyšet příběhy těch, kteří bilingvně vychovávají. Přijďte se s Vlaďkou Z. Tvrdíkovou potkat na Festival sdílení dobré praxe již ve čtvrtek 22. září 2016 v kolínském CEROP.